Úvod
Návrat ke kořenům
Návrat ke kořenům, možná tak bych mohl charakterizovat výlet do chráněné krajinné oblasti pojmenované po věhlasném hradu Křivoklátu.
Step by step přes uherskou step
Vraceli jsme se domů z Bulharska s rezervou dvou dnů volného času. Některé maďarské národní parky jsou spíš než ucelená území mozaikami rezervací s dokonale zachovalou původní přírodou. Mezi takové patří i Kiskunságy v jižní části země.
Ve stínu Jehly a Rabštejna
K těmto místům mám zvláštní vztah, vojákoval jsem tady. Vojna, to byla taková instituce, kdy v dobách snad už dávno minulých všichni mladí chlapci po dokončení vzdělání, aby snad se do života nerozletěli až příliš náruživě, dostali lekci ohýbání hřbetů, ztráty lidské důstojnosti, vygumování identity. Dodnes jsou ostatně vojáci z povolání titulování výrazem "guma", a kdo vojnu ne zcela dobrovolně absolvoval, ví dobře, proč.
Rychlíkem přes Centrální Balkán
Dívám se na poslední obrázky z jarní cesty Bulharskem a vkrádá se mi do hlavy otázka. Proč příliš často dokážu zařídit věci tak, abych z míst, kde bych moc rád zůstal mnohem déle, "musel" spěchat někam úplně jinam....?
Pod ochranou Vitoši
Termín pravoslavných velikonoc se zpravidla liší od toho našeho, bývají pozdější.
Trochu ledové bulharské jaro
Zájezd jsem odstartoval padesáti kilometry k Labi na Mělník hodně pozdě večer, cestou na Balkán jsem si jak na Balkáně připadal už v páteční sváteční dopoledne na dálnici kousek za Prahou. Chaos, zmatek, stres, v bulharské, balkánské přírodě nic takového nenajdeš.