Úvod
Ještě kousek z Krušných hor
Krušné hory lze projet za den nebo za dva, silnice kopírující hlavní hřeben někde širší a jinde zase uzší tu rychlost dovolí. Nebo občas odbočit, projet se kousek na kole, projít se pěšky, to se cesta protáhne na týden a nebo i na dva. Pro mě se staly mou celoživotní láskou. Konec léta, počátek podzimu, to tam bývá snad nejkrásněji...
K oderským meandrům a pro uši pod trúbu
Vodní plochy jsou jako oči krajiny. Za slunečného počasí modré a protože krajina bývá rozlehlá, musí disponovat i větším počtem očí. To aby dobře viděla :-). Všechny oči jsou napájeny z moří a všechen déšť jsou řeky, které už moře poznaly.
Přes pláně ke starým štolám
Ten srpnový pátek jsme vyjeli na pláně, kterými na východě pro někoho začínají a pro druhého končí Krušné hory. Pastviny, osamělé stromy, daleké výhledy do červánků zapadajícího sluníčka.
Léto po valašském způsobu
Po loňském letním výletu plném zvratů se mi letos znovu poštěstilo navštívit Vizovické vrchy. Abych "narovnal" energii, na noc jsem se vrátil téměř do stejných míst, kde nás loni navštívila smrt. Pravda, byla to "jen" smrt zvířátka, přesto domácího miláčka, a zasáhla naše srdce velmi bolestivě.
Placičky dánských ostrovů
Putovat zemí, kde se moře zdá být snad všudypřítomné, kde celá třetina území se rozprostírá na ostrovech, a nenavštívit žádný z nich, toho bychom nejspíš litovali až do konce svých dnů a nebo alespoň do příští návštěvy dánského království.
K vikingským hrobům a do dánských "hor"
Oč nudnější by se mohl zdát přejezd ze západního pobřeží Jutského poloostrova (Pil jsem jako Dán) na východ, o to pestřejší je podvečerní hledání rozumného místa na spaní v okolí města Aalborg, na jehož severním konci bychom zítra rádi navštívili zachovalé vikingské pohřebiště.