Úvod
Jak bývalo jaro na Sázavě
Sport vodácký mi k srdci nikdy nepřirostl, putovat však podél řeky na kole a nebo pěšky, podle náročnosti terénu, na takovou aktivitu se nechám chytit vždycky. Zvlášť když "nocleh" nabízí parkoviště na dohled minipivovaru.
Skály a vodopády Jizerských hor
Velmi dramaticky se zvedají severní svahy Jizerských hor, zasypané žulovými skalami a kameny, porostlé prastarými bukovými lesy. Potoky letící do údolí skalnatými roklemi tvoří vysoké vodopády na jaře plné vody ze zimní sněhové nadílky.
K berlínským jezerům
Vodní plocha je pro mě vždy v přírodě prvkem, který mě fascinuje, přitahuje. Nemusím se nutně do ní namáčet, ale dívat se na ní, pozorovat zcela odlišný svět kolem ní, ať už je mořem, řekou, jezerem nebo rybníkem na návsi, to mě pokaždé alespoň na chvíli zastaví. I mrak je řekou, která už viděla moře.
Na návštěvu zadní země
Národní park "zadní země", to jsou pro mě Labské pískovce. Ne ty zkomercionalizované kolem Hřenska, Mezní louky a Pravčické brány. Ty tiché, zadumané ve svých roklích nebo rozpovídané ve svých říčkách a na skalních vyhlídkách.
K soutoku Moravy a Dyje
Žili jsme kdysi s Františkem moc hezký vztah, mnoho slov jsme si převyprávěli a mnoho myšlenek sdělili. Zdrbali jsme malé poprsí nejhezčí prodavačky jeho obchodu, ukázal mi všechno ve vinicích, i když sám už víc než dvacet let alkoholu neokusil. Jeho fotografické rady slyším i dnes při každém přiložení hledáčku k oku.
Maďarské velikonoce
Velikonoční svátky bývaly kdysi dobrým důvodem k cestování obytným autem, jen teď už to tak není, zdá se. Možná, abychom si uvědomili, že dělat to, co máme rádi, můžeme kdykoliv bez ohledu na státem "přidělené" volno. Maďarské velikonoce v obytném autě.